Prádelna
Backoffice hotelu. Island.
Dneska jsem si celý den připadala jako Saša Uhlová, akorát se tady zaměstnancům podává k večeři zmrzlina. Vkládám, peru, suším, skládám, natřepávám a mandluju. V prádelně slyším asi 8 anglických výrazů. Dry, wet, ok, machine, finished, no, day off a fully booked. K obědu ryba a kuřátko a taky kafíčko. A kafíčko po večeři s pěnou na přilepšenou.
-
Slyším nové anglické slovo. Faster! Cože tyvole?
-
Bydlíme v parádním domě po chlápkovi, co nedávno zemřel. Hezky si to vybavil. Jsem spokojená.
-
Většinu zaměstnanců tvoří polské rodiny, které se zde na celé "léto" usadí občas i s dětmi a vydělávají. A utrácí. Nevím, jestli jsou přizpůsobivější než české rodiny, nebo si prostě nestěžují a makají. Možná ani jedno. Nebo oboje.
-
Mrzí mě, že se holek z prádelny nemůžu pořádně vyptat na život, tak se učím rozumět polsky. Dużo pracy dzisiaj.
-
S Matějem jsme zvládli nastartovat křoviňák, abychom si posekali zahradu. Jsem na nás hrdá.
-
Nechce se mi tady vůbec nic. To sprostý počasí, co bylo včera se nedá vydržet. Bydlet v suterénu jako většina zaměstnanců, hodím si mašli.
-
Zase ryba. Spíš koule, co je z asi ryby.
-
Je to tady drahý. Všechno vážím na gramy.
-
Příroda je nekonečná.
-
Nejvíc mě uspokojuje, když srolované prostěradlo pečlivě uložím do police k ostatním. A když to jde na mandlu jako po másle.
-
Chyběl mi déšť.
