Vlny a velryby

Dneska jsem si připadala jak Greta Thunberg. Na výletní lodi k pozorování velryb. Bylo mi celkem jasný, že žádnou velrybu neuvidíme, protože bylo hnusně a do těch vln by ani psa nevyhnal. Nicméně jsme pluli dál, asi aby nemuseli vracet peníze. Udržovali nás přitom v naději, že alespoň delfíny zahlídneme určitě.

Houpalo to. Hodně. Lidi zvraceli. Týpka to smeklo tak, že se svezl po zadku z jedný strany paluby na druhou. Celá situace se vyvíjela dost tragikomicky. Počasí je horší, než jsme čekali, a teď úplně nevíme, co dělat. Musíme vymyslet plán B. 

Plán B? Jsem na výletní lodi doprdele. 

Nabírali jsme vodu a nakláněli se skoro o 90°, ale ta voda byla krásná. Dělá to takový prima bublinky jak z National Geographic. Po třech hodinách měli všichni smrt v očích. Teda kromě mě. Celou dobu mě u srdce hřálo, že nezvracím. 

Greta je fakt odvážná. Všechna čest.